První jmenování čestným členem, jak nám je dochovaly dokumenty, bylo až na samém konci 19. století. Čestným členem tedy nebyl jmenován ani „otec zakladatel“ Karel Kejklíček (20. 12. 1802 v Náchodě – 1. 3. 1863 v Náchodě), významný učitel, později ředitel škol a hudebník i skladatel. Od ledna 1821 učil v Náchodě, kde pak působil celý život. Už v dubnu 1821 spolu s P. J. M. Ludvíkem zakládal čtenářskou společnost, v r. 1827 převzal vedení školního archivu a v únoru 1828 založil školní knihovnu. Psal řadu let školní kroniku, která zůstává významným pramenem poznání života v Náchodě v jeho době. Hlavní zásluhy měl o život hudební. Od roku 1833 byl ředitelem kůru u sv. Vavřince v Náchodě, provedl tu např. několikrát Haydnovo Stabat Mater i několik jeho mší. Působil v hudebním grémiu, které organizovalo hudební dění ve městě. Troufli si tehdy i na provádění oper, první z nich byla Cherubiniho opera Vodař, provedená 15. května 1829, dále např. Mozartův Don Juan, Kouzelná flétna a další. Kejklíček komponoval zejména chrámové skladby, v roce 1837 Náchodskou pastorelu; vydal i dva zpěvníčky – Písně mládeže náchodské a Zpěvy duchovní pro školy náchodské. V roce 1848 se podílel na založení ochotnického divadelního spolku, psal i do Havlíčkových novin. V květnu 1861 založil mužský pěvecký sbor, který později přijal jméno Hron. V soukromém deníku si pak Kejklíček poznamenal: Dne 25. července (1861) přijda do školy pan okresní (tj. hejtman), oznámil mu, že ho nadzmíněný spolek s ředitelství svrhl a tudy ze spolku vyloučil. Příčinu mu na dotaz jeho neřekl, poněvadž žádnou nevěděl. Jak se ale později dověděl, stalo se to bídným agitováním (p. aktuára) Šourka a (p. kancelisty) Kříže, kteří si sami z marné ctižádosti ředitelství osvojiti chtějí. Jaká byla skutečnost, to se už asi nedovíme, je pravděpodobné, že stárnoucí učitel Kejklíček měl jiné pojetí, než si představovali mladší „zpěvumilovní pánové“. Karel Kejklíček byl beze sporu příklad tehdejšího českého kantora.
Z jmen, která se vyskytují v prvních desetiletích, byli asi „tahouny“ organizačními i pěveckými v prvních letech Antonín Rokoš, Gustav Šourek a učitelé Antonín Pecold (uváděl proslovem první vystoupení spolku, už v r. 1862 je sbormistrem, od 1.1. 1863 ustanoven i ředitelem kůru, před r. 1866 odešel z Náchoda (K. Kejklíček byl nemocen, + 1.3.1863) a Antonín Pinkava (ten byl později jmenován prvním čestným členem; viz níže); později sbormistři MUDr. Otto Řepka a Stanislav Řehák a všestranný „tahoun“ učitel František Moc. Ten by si byl čestné členství jistě zasloužil, kdyby na ten nápad někdo přišel a prosadil ho.
Přesnější údaje o osobnostech jsou v kronikách Hronu (3 svazky) uložených v Státním okresním archivu v Náchodě (na Brance), od r. 2001 v dalším svazku, který vede Lenka Jankovičová. (Nějaké údaje budou o Pinkavovi, Helligerovi a Fialové
v I. díle, ten má jmenný rejstřík, o Peiskerovi a Pokorném asi až ve II. díle kroniky.)
V prvních obdobích činnosti Hronu byli tedy čestnými členy jmenováni obvykle ti, kteří se výrazně podíleli na činnosti spolku, tedy i na činnosti organizační, protože Hron až do zrušení spolků na počátku 50. let byl spolkem samostatným, se svým výborem,
stanovami a spolkovým životem. Později to byly i některé významné osobnosti mimo Hron.
František Moc (27/12 1848 na Hořičkách – 18/1 1935 v Náchodě)
Přišel do Náchoda jako podučitel v roce 1874, záhy vstoupil do zpěváckého spolku, v letech 1885-1892 byl sbormistrem.
V době jeho působení splynul mužský sbor Hron s ženským sborem Libuše. Působil pak v různých funkcích ve výboru, i když v různé intenzitě (výrazně zřejmě v 90. letech 19. st.) až do stáří, jistě nejméně půl století. Na činnosti Hronu měl velké zásluhy.
Antonín Pinkava jmenován v roce 1898, tedy zřejmě k 60. narozeninám (11.7. 1838 – 31.8. 1902)
byl řídícím učitelem první obecné školy pro dívky v Náchodě, po Karlu Kejklíčkovi (a kratším působení Pecoldově) také ředitelem kůru. Náchodský pánský zpěvácký spolek řídil v 60. letech 19. století (asi spolu s Gustavem Šourkem).
Od r. 1871 je uváděn jako předseda Hronu (asi do konce let 80.), působil i jako jednatel. Jistě byl minimálně po tři desetiletí z nejvýznamnějších členů spolku.
Jan Helliger jmenován 1909
je uváděn jako předseda Hronu v r. 1898, pak v r. 1908 (asi do 1911), v letech 1912-1914 byl předsedou Bendlovy pěvecké župy.
Božena Fialová jmenována v roce 1926
ve 20. letech místostarostka (místopředsedkyně ) Hronu, jako hlavní zástupkyně žen ve výboru, pak ještě i začátkem protektorátu. Byla vzpomínána jako dlouholetá velmi aktivní členka Hronu. Jediná žena – čestná členka!
František Gregora jmenován v roce 1926 (15.9. 1867 v Písku – 11.2. 1937 v Náchodě)
učitel, syn hudebního skladatele Frant. Gregory, sólista na kontrabas. Učil v Náchodě, Hron řídil vletech 1892-98 a 1912-26. V
letech 1904-1905 byl předním členem náchodské pěvecko-hudební jednoty Fibich. V prvním období uváděl s Hronem sbory Bendlovy, Dvořákovy, Malátovy, podílel se na provedení Dvořákova Stabat Mater (1893; župou); v druhém období uváděl sbory
Foerstrovy, ale i náročné sbory Vítězslava Nováka (Zakletá dcera, Dvanáct bílých sokolů aj.), Novákovy sbory řídil i jako sbormistr Bendlovy pěvecké župy severovýchodních Čech (měla sídlo v Náchodě).
Jan Peisker (jmenován 1931)
1911 jednatel Hronu, předseda Hronu 1927 (asi do 1931 nebo 32); 1935-1937 předseda výboru Bendlovy pěvecké župy
František Pokorný (jmenován 1940)
předsedou v r. 1932, pak místopředsedou, předsedou opět v r. 1941 (jen asi rok), opět 1951, pak místopředsedou)
J. B. Foerster a prof. Josef Plavec byli jmenováni v roce 1945
v souvislosti s koncertem ze skladeb JBF, který se konal 16. července 1945, v době Foerstrova pobytu v lázních Běloves. Ten mu zajistil Augustin Ptáček na popud prof. Josefa Plavce. Foerster se koncertu zúčastnil, úvdoní slovo měl prof. Plavec, znalec jeho díla a přítel Ptáčkův. Ten byl jeho zástupcem ve Smíšeném sboru českého učitelstva.
Foerstrovy sborové skladby patřily od 20. do 50. let minulého století k nejzpívanějším nejen v Hronu, ale ve většině pěveckých sborů. Po úspěchu koncertu věnoval Foerster Hronu smíšený sbor Návrat, který byl potom dlouhá desetiletí na repertoáru.
Viktor Jahn (jmenován 1950)
člen výboru asi od 1911 (místostarosta), od r. 1912 asi jednatelem (do poč. republiky), v rámci Hronu založil v r. 1926 pro organizování abonentních koncertů vážné hudby Komorní hudbu Náchod, brzy jako samostatný spolek (od 1927). Jako hudební kritik a publicista sledoval po dlouhá desetiletí hudební i pěvecký život v Náchodě. Jeho texty najdeme v tehdejším regionálním tisku i ve sbornících.
Augustin Ptáček, jmenován v r. 1973 (k 70. narozeninám)
21. 2. 1903 v Náchodě – 27. 5. 1977 v Náchodě
Odborný učitel, významný sbormistr a vynikající pěvec – tenor. Zpíval např. titulní roli ve Škroupově opeře Dráteník, v dvořákovském roce 1941 kompletní Biblické písně. Mladý Gusta Ptáček neměl život snadný, otec se nevrátil z první světové války, maminka byla pak na celou rodinu sama, přesto nechala talentovaného syna vystudovat gymnázium. Na studia vysokoškolská prostředky nebyly, stal se tedy „jen“ učitelem. Vědomostmi ještě v nejvyšším věku strčil mnohého do kapsy.
– Už jako studentík začal zpívat ve Hronu (1919), kam ho pozval tehdejší sbormistr učitel Gregora. Jako mladý učitel začínal v
Hronově (1926), tam od roku 1927 řídil pěvecký sbor Dalibor, na začátku protektorátu byl přeložen do rodného Náchoda, stanul v čele pěveckého sboru Hron a řídil jej až téměř do smrti. Díky němu Hron překonal jak období protektorátní, tak ještě těžší léta padesátá. Vytvořil a řídil i několik sborů dětských a studentských. Podstatnou část života byl také členem Smíšeného sboru
českého učitelstva, kde zastupoval sbormistra prof. Josefa Plavce.
Miroslav Raichl jmenován v r. 1981 (při 120. výročí Hronu)
hudební skladatel, náchodský rodák, absolvent zdejšího gymnázia (mat. 1948), profesor pardubické konzervatoře. Už za studií komponoval, později i opery (Opera o chatě, Fotbalová opera), symfonické skladby, ale velmi úspěšně i skladby písňové i sborové, které realizoval se sborem pardubické konzervatoře. Hron některé jeho úpravy a skladby zpíval.
Vilém Přibyl jmenován v r. 1986
10. 4. 1925 v Náchodě – 21. 7. 1990 v Brně
Významný český pěvec, tenor světového významu, plhovský rodák. Navrhovali jsme představitelům městského národního výboru, aby byl Vilém Přibyl (k 60. narozeninám) jmenován čestným občanem města, nenalezli jsme u nich pochopení, a tak jsem se rozhodli udělit mu čestné členství Hronu při příležitosti 125. výročí Hronu. Byl nám za to velmi vděčný. Čestným občanem města byl Vilém Přibyl jmenován 21. dubna 1990, krátce po svých 65. narozeninách. Přijel tehdy se svou paní do Náchoda, těžce překonával zdravotní potíže, zejména pohybové. Hron mu při té příležitosti zpíval. Byl zjevně potěšen, poseděl pak s přáteli, zavzpomínal na svá klukovská léta na Plhově (narodil se na Kašparáku v domě čp. 520). Vzpomínal na své počátky v amatérské Lidové opeře v Hradci Králové, kde nadšený mladík, tehdy topenář, dělal osvětlovače, oponáře, hocha pro všechno a nakonec se pokusil i zpívat. Jeho hlasu si povšimla prof. Jakoubková, poznala jeho kvalitu i perspektivu a plně se mu věnovala. V Novém Městě nad Metují 27. října 1952 vystoupil poprvé jako sólista v roli Lukáše ve Smetanově Hubičce, Vendulku s ním zpívala jeho učitelka. Tvrdé studium při zaměstnání přineslo úspěch. Profesionálním debutem byl princ v Dvořákově Rusalce v Ústí nad Labem 11. února 1959. Začátkem roku 1961 přešel do Brna a tamní Janáčkově opeře zůstal věren. Vytvořil na šedesát operních rolí, světového úspěchu dosáhl jako Dalibor ve Smetanově opeře, roli Florestana v Beethovenově Fideliu zpíval na mnoha světových scénách (mj. i v newyorské Covent Garden), vynikal i v rolích wagnerovských. Měl také bohatý repertoár koncertní, vedle oblíbených Dvořákových Biblických písních to byl zejména náročný Janáčkův Zápisník zmizelého, kterým se proslavil. Díky zvukovým nosičům si můžeme krásný, zvučný tenor Viléma Přibyla kdykoliv znovu poslechnout. Zákeřná nemoc ho zaskočila už na jaře 1984: „Takový podraz od Pána Boha jsem nečekal,“ prohlásil prý tehdy.
Zdeněk Vojtěchovský
2.3. 1912 v Sušici – 7.2. 2001 v Náchodě
Středoškolský profesor, do Náchoda na gymnázium přišel v září 1939. Kdy začal zpívat ve Hronu, nevíme. Zpíval ve druhém tenoru. Předsedou Hronu byl od roku 1953, k 75. narozeninám byl jmenován čestným předsedou pěveckého sboru Hron.
Aleš Fetters jmenován v r. 2003 k 70. narozeninám
do Náchoda na gymnázium (tehdy jedenáctiletku) přišel učit v září 1959 a záhy začal zpívat ve Hronu. Na začátku 70.let začal shromažďovat historické materiály a postupně psát kroniku Hronu od jeho založení v r. 1861. Tři rukopisné knihy jsou nyní uloženy v Státním okresním archivu v Náchodě. Od roku 1977 byl jednatelem Hronu, později předsedou. Byl i členem hlavního a
oblastního výboru Unie českých pěveckých sborů. Postupně napsal a byly vydány publikace o historii Hronu: 120 let Hronu v hudebním životě Náchoda (NKS 1981, 54 s.), 125 let pěveckého sboru Hron (NKS 1986, 34 s., tam i Zd. Vojtěchovský:
Osobnost a působení A. Ptáčka), 130 let pěveckého sboru Hron v Náchodě (NKS 1991; 14 s., tam i Vlast. Čejp: O historii Komorního sboru gymnázia v Náchodě) a 140. výročí založení pěveckého sboru Hron (Beránek Náchod 2001; 10 s.) V roce
svých 70. narozenin ukončil pěveckou činnost.
Vlastimil Čejp (jmenován v r. 2011 při 150. výročí Hronu)
18. 4. 1948 v Děčíně
Inženýr – energetik. Od dětství žije v Náchodě na Novém světě. Na zdejším gymnáziu maturoval v roce 1966. Už jako student začal zpívat v pěveckém sboru Hron (1964), už tehdy organizoval ve škole s několika spolužáky malou pěveckou skupinu. V Praze vystudoval na Českém vysokém učení technickém obor silnoproud a vrátil se do Náchoda. Zde začal pracovat ve vedoucí funkci v teplárně.
Láska ke zpěvu je u něj dominantní. Po studiích a vojně se vrátil nejen do Náchoda, ale i do Hronu, významně posílil první tenory. Sbormistr Augustin Ptáček v něm brzy poznal nejen hudební a pěvecký talent, ale i schopnost řídit sbor. Pod Ptáčkovým vedením začal Čejp studovat část repertoáru a podílel se na řízení sboru od 1974. Pravidelně se účastnil sbormistrovských
kurzů vedených dr. Zbyňkem Mrkosem. Od smrti Augustina Ptáčka v roce 1977 pěvecký sbor Hron řídí, je tedy dnes nejdéle působícím sbormistrem v historii Hronu. Pod jeho vedením došlo i k repertoárovému posunu k tvorbě starých mistrů
i tvorbě světové. V roce 1984 založil Ing. Čejp na náchodském gymnáziu studentský pěvecký sbor. „Sboreček“ se z úzce komorního časem rozrostl v početné těleso. Významnou událostí pro něj bylo vystoupení při udělení čestného
občanství spisovateli dr. Josefu Škvoreckému v roce 1990. Zpěv náchodských studentů doprovázel pak i dokumentární film kanadské televize, který tehdy vznikl. Při oslavě dvacátého výročí „Sborečku“ zpívalo na sto padesát studentů, kteří za ta
léta prošli Čejpovým souborem. Ing. Čejp šíří se svými sbory, ale zejména se „Sborečkem“ slávu českého zpěvu, školy i města Náchoda po celé Evropě. Zpívali v řadě států – několikrát v Anglii, Německu, Rakousku, Polsku, ale i v Dánsku.Spočítali si, že po evropské pevnině nacestovali přes 30 000 km, k tomu asi 1000 km po moři. Sboreček zpívá pravidelně v Galerii výtvarných umění, v „rodné“ škole, s Hronem při vánočních koncertech v kostele sv. Vavřince. Za svou sbormistrovskou činnost byl Ing. Čejp oceněn jak hlavním výborem Unie českých pěveckých sborů, tak Cenou města Náchoda v oblasti kultury. (autorem článku je A.Fetters, bývalý aktivní člen a nyní čestný člen Hronu)
Jirka Dusbaba (jmenován v r. 2021 při 160. výročí Hronu)
8. dubna 1977 v Náchodě
Inženýr, zahradník a pedagog. Svá dětská léta prožil v Náchodě, kde navštěvoval základní i hudební školu, tzv. matematickou třídu, díky níž zvítězil ve 13 letech v okresním kole matematické olympiády. Zpěvu se věnoval v pěveckém sboru Heleny Bohadlové při základní škole Komenského nebo občasně také sólově se žesťovým orchestrem Jaroslava Vlčka, kde však většinou hrál na baskřídlovku. Biologické zájmy a zahradnický kroužek, ho motivovaly k dalšímu studiu na Zahradnické škole v Mělníku a poté na Zahradnické fakultě v Lednici, po níž nastoupil jako šlechtitel do Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích. Dálkově si později vystudoval ještě pedagogické předměty a zeměpis s dějepisem, aby je společně s dříve vystudovaným přírodopisem a pěstitelskými pracemi začal v Náchodě vyučovat na základních školách. Již roku 2007 přebírá
titul Náchodský pedagog roku. V letech 2008 až 2016 jako statutární tajemník zastupoval celostátní profesní organizaci Asociaci zahradnických společenstev, při níž se stává viceprezidentem Unie zaměstnavatelských svazů ČR pro zemědělství a životní prostředí. Jako člen sektorové a oborové rady Národního ústavu pro vzdělávání se podílí na tvorbě vzdělávacích standardů Národní soustavy kvalifikací pro zemědělské obory. Do Hronu nastoupil jako tenor v roce 2006 a již brzy díky svým organizačním schopnostem pracuje jako člen jeho výboru. V roce 2011 organizuje velkolepou oslavu 150. výročí spolku s četnými
hosty, plesem a rautem, po níž je zvolen předsedou Hronu. Pro sbor zajistil náročný česko-polský projekt a spoustu dalších akcí, výletů a koncertů.Společenská setkávání členů spolku zajišťoval v rodinné vinotéce. Po změně občanského zákoníku sepsal nové stanovy spolku. Na základě svých kontaktů zařídil spojení 160. výročí Hronu s akcí Svazu květinářů a floristů ČR,
kteří vytvořenými dekoracemi a kyticemi tento výroční koncert opět povznesly mezi nezapomenutelné akce.